Hospodářské noviny
Stát změnil pravidla tak, aby společnost s ručním omezeným mohl úspěšně založit i člověk bez právního vzdělání, dosáhl pravého opaku. Zápisy do obchodního rejstříku - jedna ze základních podmínek úspěšného podnikání - jsou složité a často pomalejší, než byly.
Potvrzují to zkušenosti firem, rejstříkových soudců i právníků specializujících se na obchodní právo.
Kritika Světové banky, že v Česku trvá založení nejjednodušší formy podnikání až čtyřicet dní, tak platí dál. Narostla byrokracie, se správným vyplněním formulářů mají potíže i renomovaní advokáti. "Lituji každou firmu, která to musí absolvovat," říká místopředsedkyně Městského soudu v Praze Monika Vacková.
Hlavní chybu vidí všichni v tom, že soud musí každou žádost, v níž je jen formální drobná chyba, zcela odmítnout. Dříve mohl vyzvat k nápravě a řízení běželo dál. Současně zkrácené lhůty (v průměru na deset pracovních dní) jsou tedy k ničemu, protože žadatelé je zhusta musí absolvovat vícekrát.
Udělat chybu je přitom lehké. "Formuláře mají věcné chyby, chtějí po firmách zbytečné informace a požadavky na přílohy nejsou jednoznačné," uvádí soudkyně Vacková.
Kritika Světové banky, že v Česku trvá založení nejjednodušší formy podnikání až čtyřicet dní, tak platí dál.
Problémům napomohlo i Ministerstvo spravedlnosti. "Má na svých webových stránkách už pár měsíců nesprávné typy formulářů i instrukce k vyplnění, "upozorňuje Libor Basl, advokát Baker&McKenzie.
Každá změna přináší problémy, brání ministerstvo jeho mluvčí Petr Dimun. Rejstříkové soudy mají do konce měsíce předat výhrady z praxe. "A do měsíce pak připravíme změnu formulářů, "slibuje mluvčí Dimun. Založit si firmu bez zkušeného advokáta zůstává v Česku pro obyčejného podnikatele stále nemožné. Sliby státu, že zjednoduší podnikání, se nenaplnily.
Tři měsíce po fungování nových podmínek obchodního rejstříku označují podnikatelé, ale i právníci a soudci situaci za horší než před létem.
Michal Kaděra za společnost Banan s.r.o. Má se zápisem své firmy do obchodního rejstříku čerstvou zkušenost. "Pověřil jsem tím letos v srpnu advokátní kancelář a kladnou odpověď jsem od soudu dostal do čtrnácti dnů, "říká.
Mnohem delší bylo ale podle něj shánění dokladů. Do všech formulářů napsal sídlo firmy v družstevním bytě. Pak se ale ukázalo, že potřebný souhlas od majitele nedostane. "Jiné sídlo firmy ale znamenalo, že se všechny papíry musely vyplňovat znovu,"říká.
Tak to ale být nemělo, shodují se podnikatelé, kteří spoluprací na vylepšení práce obchodních rejstříků strávili s úředníky více než půl roku. "Úsilí podnikatelských kruhů o zlepšení situace u obchodních rejstříků vyznělo téměř naprázdno," konstatuje poradce sdružení Europlatform Jan Mraček, který se účastnil odborných jednání podnikatelů a státních úředníků, když se změny připravovaly. Ministerstvo spravedlnosti totiž podle podnikatelů nedodrželo dohodu Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí a vyhláškou pouhé dva týdny před platností zákona ustanovilo vlastní formuláře.
"To je špatně, nebudu váhat svolat radu a žádat, aby se to změnilo," reagoval generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška. Ministerstvo spravedlnosti ale slibuje, že problémy vyřeší a formuláře změní. Do konce měsíce vyhodnotí výtky rejstříkových soudů a navrhne změny.
To je pozdě, říkají podnikatelé. Kromě času je takové zkušební hrátky totiž stojí i peníze. Mezi soudem a žadatelem se dnes vracejí a znovu platí soudní poplatky. To v lepším případě, když jde o odmítnutí žádosti.
"A když soud žádost dokonce zamítne, pak se při opakované žádosti musí platit znovu. V případě zápisu nové firmy jde o pět tisíc korun," upozorňuje advokát Tomáš Krejčí. Výmazy z rejstříku pak přijdou na tři a změny na tisíc korun.
Udělat chybu je přitom lehké. "Formuláře mají věcné chyby, chtějí po firmách zbytečné informace a požadavky na přílohy nejsou jednoznačné," uvádí soudkyně Monika Vacková.
Záměrem změn přitom bylo, aby si například s.r.o. mohl jednoduše založit i člověk bez právního vzdělání. To je při dnešní praxi absurdní, shodují se soudci i specializovaní právníci na obchodní právo.
Soudci musí podle nové právní úpravy vracet každou žádost, která nemá všechno v pořádku. Záleží ale na konkrétních úřednících, i přes jejich vstřícnost se podnikatelům vrací průměrně polovina žádostí. Od některých soudců ale i devět z deseti.
"Když chybí směrovací číslo a podobná hloupost, zavolám do firmy a sám to dopíšu,"říká soudce z moravského regionu. Nechce být ovšem jmenován - teoreticky porušuje zákon. Správně by měl celou žádost vrátit.
Zdroj: Hospodářské noviny